Polyvagální teorie Stephena Porgese nabízí způsob, jak pojmenovat stavy autonomního nervového systému, který řídí tělesné reakce bez našeho vědomého rozhodování. V terapii slouží k vysvětlení těchto reakcí a k práci s pocitem bezpečí ve vztazích i ve vlastním těle.

Samotná teorie je předmětem odborné diskuse. Může sloužit jako srozumitelná mapa toho, jak se člověk vyrovnává se zátěží, ale není jediným možným modelem fungování mozku a nervového systému.