Neurolingvistické programování vzniklo na základě pozorování a napodobování práce terapeutů. Na rozdíl od kognitivně-behaviorální terapie (KBT) nemá jednotný systém výcviku ani stejně silnou oporu ve výzkumu.

Někteří lidé z NLP využívají jednotlivé techniky, například spojování určitého podnětu s prožitkem („kotvení“) nebo hledání jiného pohledu na situaci („přerámování“). Pokud terapeut NLP uvádí, je vhodné se zeptat, jaké konkrétní postupy při sezení používá a podle jakých etických pravidel pracuje.