Při muzikoterapii může klient hudbu poslouchat, zpívat, hrát nebo improvizovat. Rytmus lze využít ke zklidnění, improvizaci k navázání kontaktu a píseň k vyjádření osobního příběhu. Není nutné umět zpívat ani ovládat hudební nástroj.

Tento přístup se používá u vývojových obtíží, traumatu i v situacích, kdy se člověku těžko hledají slova. Jde o zdravotnickou či psychoterapeutickou disciplínu, nikoli o výuku zpěvu.