Při VRET člověk za podpory terapeuta postupně vstupuje do obávaných situací, které vytváří headset pro virtuální realitu. Tento postup se používá například u fobií, posttraumatické stresové poruchy (PTSD), strachu z výšek nebo létání.

Podstatou je expozice, tedy bezpečný a řízený kontakt s tím, čeho se člověk bojí. Důležitý je způsob vedení terapie a předem stanovený postup, nikoli samotný zážitek z virtuální reality.

VRET má být součástí odborné péče, ne pouhou zábavou s virtuálními brýlemi.